Šetřit na špatném místě se nevyplácí. Jedním z takových případů je pojištění nemovitosti, kde může drobná úspora na pojistném v černém scénáři vyústit v krácení plnění o vysoké stovky tisíc, u totálních škod pak můžeme potenciálně hovořit o ztrátách i v řádu jednotek milionů korun!
V posledních letech je na českém nemovitostním trhu pořádně živo. Ceny meziročně rostou dvojcifernými tempy a kdo stihl včas nakoupit, může si dnes mnout ruce. Řada vlastníků však podceňuje jednu podstatnou věc, a to řádné pojištění svých nemovitostí. Pravděpodobnost výrazné škody je sice poměrně nízká, nicméně ničivé následky požáru, vichřice či povodně mohou být velmi vážné nejen pro samotnou nemovitost, ale i naše finance.
Zejména v době strmého růstu cen nejen nemovitostí, ale i materiálů a stavebních prací, by vlastníci neměli správné nastavení své pojistné smlouvy podceňovat. Jednou z častých chyb bývá příliš nízká pojistná částka, tzv. podpojištění. Typicky vzniká v situaci, kdy byla smlouva uzavřena před mnoha lety a klient ji v průběhu času neaktualizoval. Vzhledem k růstu cen nemovitostí přitom postupně došlo k tomu, že pojistná částka je podstatně nižší než skutečná hodnota domu či bytu. Podle průzkumu ČSOB se přitom podpojištění týká každé šesté nemovitosti v ČR.
Uveďme si typický příklad situace, ve které se mohou nacházet stovky tisíc českých domácností. Klient před pěti lety postavil rodinný dům s náklady 4,5 mil. korun, a na tuto částku také nemovitost pojistil. Nyní vzhledem k dynamickému růstu cen stavebních materiálů a práce by výstavba srovnatelného domu přišla na 6 milionů korun. Dům je tedy podpojištěn o 25 % a v případě škody by bylo pojistné plnění odpovídajícím způsobem kráceno. Například při příchodu vichřice, která by způsobila na nemovitosti škodu 1 000 000 Kč, by měl klient nárok na výplatu plnění pouze ve výši 750 000 Kč.
Příklad výplaty plnění u částečných (parciálních) škod nemovitosti
V praxi pojišťovny mírné podpojištění tolerují, a to zpravidla do výše 15-20 %, kdy jsou ochotny v případě škody vyplatit plnění v celé výši. V případě vysokého podpojištění však zpravidla pojistné plnění odpovídajícím způsobem krátí. Je to pochopitelné, neboť v opačném případě by toho klienti využívali a stanovovali záměrně nižší pojistné částky, díky čemuž by platili uměle nižší pojistné. Tomu se pojišťovny logicky snaží předcházet.
Ještě výraznější dopad má podpojištění v případě totální škody. Ta sice není v případě nemovitostí příliš častá, o to horší jsou však její důsledky pro klienta se špatně nastavenou pojistnou smlouvou. Pojišťovna totiž v tomto případě vychází z pojistné částky, kterou má právo následně krátit o míru podpojištění dané nemovitosti. Klient tak v praxi nemá nárok ani na celou pojistnou částku!
Příklad výplaty plnění u totálních škod nemovitosti
A tak v případě podpojištění o „pouhých“ 25 % musí vlastník počítat s tím, že pojistné plnění bude odpovídat jen 56 % reprodukční ceny zničené nemovitosti. V případě bytu tedy přibližně polovině tržní ceny zničené jednotky, respektive v případě domu přibližně polovině odhadovaných nákladů na opětovné postavení obdobné budovy v dané lokalitě. Můžeme tak vidět, že riziko podpojištění se nejvýrazněji projevuje v případě těch největších škod.
Řešení je přitom jednoduché, spočívá v pravidelné revizi smluv a úpravě pojistné částky na adekvátní úroveň. V praxi stačí aktualizaci smlouvy provádět jednou za 2-3 roky, případně po výrazném růstu cen nemovitostí či po rozsáhlejších rekonstrukcích. Řešením může být i využití indexace pojistné částky, která se poté automaticky upravuje dle metodiky dané pojišťovny.
Klienti se v některých případech aktualizaci smluv brání kvůli obavám z výrazného zdražení pojistného, což ve většině případů nehrozí. U výše uvedeného příkladu o 25 % podpojištěné nemovitosti v hodnotě 6 000 000 Kč můžeme při správném nastavení smlouvy počítat se zdražením pojistného o přibližně 100 Kč měsíčně, což je pro většinu domácností naprosto zanedbatelný výdaj. Za klidné spaní však dle našeho názoru rozhodně stojí.
Přečtěte si také další články
Revize
Elektrická přípojka a rozvody elektřiny Elektrická zařízení a rozvody v domě nebo bytě podléhají povinné kontrole jen při připojení odběrného...
Příspěvek na bydlení
Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník bytu, osoba, která byt užívá na základě služebnosti (věcného břemena) nebo nájemce a podnájemce bytu, pro...
Datové schránky povinné i pro SVJ (od 1.1.2023)
Byla schválena novela zákona č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, která stanovila pro SVJ povinnost mít od...